Milé děti, dostali jsme dopis. Velice zvláštní dopis. Píší nám nějací tři významní vědci kdesi z Babylona. Prý se věnují astronomii a astrologii, studují hvězdy na obloze a chtěli zjistit, co se stane příští rok. Nakonec to však dopadlo jinak, než čekali. No, poslechněte si to sami:
Milí přátelé,
Zaslechli jsme o vás, že jste velice chytří a šikovní a že prý víte, o událostech poslední doby víc než my. Několik týdnů jsme teď studovali pohyb hvězd a jejich záři. Snažili jsme se zjistit, co nás v nejbližší době čeká, zda bude příští rok příznivý či nikoli. Všechno šlo jak po másle, dokud jsme na obloze neobjevili ten zvláštní jev. Najednou tam byla kometa. Nojo, kometa, řeknete si, to není nic divného. Ale tahleta kometa je opravdu zvláštní. Normálně komety putují po obloze, ale ona ne. Ona si klidně stojí na jednom místě. Nehne se ani o píď. Když jsme se pokusili pomocí výpočtů nad mapou zjistit, nad kterým významným městem stojí, na nic jsme nepřišli. Ale proč by měla ukazovat na nějaký zapadákov?! To přeci nedává smysl. Strašně nám to vrtá hlavou. Moc rádi bychom tomu přišli na kloub, ale znáte to. Všude kolem nás se kupí spousta nedodělané práce. A hlavně, už jsme starší pánové a zlenivěli jsme. Jen tak se vydat na cestu, když nevíme kam a proč, to se nám nechce. Tak jsme se rozhodli, že se zeptáme prvně vás, než sedneme na velbloudy. Prosíme, zjistěte, co se stalo, proč ta divná kometa, a dejte nám vědět.
S uctivým pozdravem,
Tři Vědci z Babylona.
Tak, co s tím teď? Zkusíme jim pomoct? Myslíte, že na to přijdeme?
Měla jsem trochu obavy – přeci jenom ta vlasatice je hodně daleko od Aše – tak jsem včera ještě rychle dala jednu výzvu na internet, jestli někdo náhodou něco neví. A představte si, že se nám nějací svědci ozvali. Zatím nevím, co si o nich mám myslet. Někteří z nich jsou takoví, řekněme, zvláštní. Však uvidíte sami.
Potřebovala bych jednoho pomocníka, aby nám přečetl, kdo je ten první svědek podivných událostí.
Tak pan Králík. A píše, té kometě něco ví. Promluvíme si s ním o tom? Pomůžete mi dát mu ty správné otázky? Počítač tu máme. Jdeme se s panem Králíkem spojit přes chat.
Pane Králíku, co víte o událostech minulé noci?
Králík: Minulou noc jsem se jako vždy pásl na louce. Ovce byly zavřené v ohradě. Pasáčci seděli kolem ohně nebo spali. Žádný vlk nebyl na obzoru. Křoupal jsem si v klidu chutnou travičku a okusoval lahodné větvičky, když tu se najednou celá obloha rozjasnila. Ovce z čista jasna začaly bečet jako šílené. I pastevečtí psi byli najednou neklidní. Všechno to bylo takové nějaké divné. Takto přeci nešílí, když se objeví vlk. No, a k tomu to světlo na obloze!!
A co se talo potom?
Králík: No, potom začali panikařit pasáčci. Najednou tam u ohně totiž stál anděl a něco jim vykládál. Oni pak rychle vzbudili ty, kteří spali. A pak všichni sprintovali dolů do vesnice. Představte si to, oni tam nechali ty ovečky samotné!!! Co když je sežere vlk!! Prostě úplní blázni!!
Aha, to je zajímavé. A pane Králíku, kde se to vlastně stalo? Kde jste se to pásl?
Králík: No, na louce. Široko daleko nic. Vlastně je poblíž jedna vesnice. Jak se jen jmenuje?? Betla? Bedla? Parfém? Ne, to je nějak jinak. Mám to na jazyku… Pomožte mi…
Jóóó, Betlém!! To je ono!! Tak se ta dědina jmenuje!
Děti, potřebujeme ještě něco vědět? Chcete se ještě něco pana Králíka zeptat? … … …
Tak Vám pane králíku děkujeme, že jste si na nás udělal čas a někdy třeba zase na slyšenou.
Tak to byl pan Králík. Zjistili jsme, že musíme do Betléma. Nad ním prý ta kometa stojí. Třeba nám další svědek těch podivných událostí poví víc. Podívejme se, kdo se na naši výzvu přihlásil. (pomocník přečte)
Takže dalším svědkem je paní Kráva:
Paní Krávo, povězte nám, co se stalo?
Bydlím v jedné stáji v Betlémě spolu s ovečkami a oslíkem. Náš domov je docela útulný. Místa je tam pro nás tak akorát. V zimě tam nemrzneme a v létě nám není hic. V jesličkách je vždycky dost sena, když někoho z nás přepadne hlad. I vodu na pití a něco dobrého navíc nám pravidelně nosí. Prostě pohodička. Se spolubydlícími jsme si říkali, že takto bychom mohli žít na věky. Ale představte si, co se stalo včera. Z ničeho nic nám domů nastěhovali spolubydlící!! Nejsme z toho vůbec nadšeni. Najednou se tu mačkáme a je i po klidu. Prostě hrůza!!
A koho vám to tam nastěhovali?
Kráva: Nějaké dva dvounožce. Chlapa a těhotnou ženu. To jsme si ještě říkali. No nazdar, to teda bude, ale nějak to pár dní snad vydržíme. Sena je dost, tak hlady neumřeme. Jenomže pak se to stalo! Ještě teď mi připadá, že se mi to muselo zdát.
Co se stalo? Povídejte!
Kráva: Té ženě se v noci narodilo miminko. Takový malý pavián. Řvalo na celou stáj. Navíc ho dali do jeslí a my tak měli po večeři. No a pak u nás doma bylo najednou světlo jak ve dne na louce! Narváno tu bylo jako při rozsvěcování vánočního stromku na náměstí! Doteď nevím, kde se všichni vzali. Prý to byli andělé. Nevím, ale tak mi to říkal Oslík. Jeho praděda se prý s jedním kdysi setkal – údajně mu bránil v cestě a on to pak od svého pána řádně schytal. A ti (nejspíš) andělé hned začali zpívat. Vyřvávali tam jak na lesy. Nejenom, že jsme byli hlasdoví, ke všemu jsmese vůbec nemohli vyspat.
Aha. To je zajímavé. Se Vám nedivím, že si nejste jistá, jestli se Vám to nezdálo. Ale vše svědčí pro to, že se u Vás doma událo něco významného. Však my přijdeme na to, co to bylo. Děti, chcete se ještě na něco zeptat? … … …
Tak to bylo vše, co jsme se chtěli zeptat. Děkuji, že jste se nám ozvala a udělala si na nás čas. Naschledanou.
Takže víme, že někde v Betlémě se v chlévě narodilo nějaké mimino. Motali se kolem toho andělé. Ale co to bylo za mimino? A proč všechno to kolem? Třeba nám pomůže náš poslední svědek. (pomocník přečte, kdo to je)
Naším posledním svědkem je pan Myšák z Nazareta. Z Nazareta? Eeee??? Vždyť to je dobře 100km daleko od Betléma. Co ten o tom může vědět?! No nic, dejme mu slovo, třeba přeci jenom něco ví.
Pane Myšáku. Napsal jste, že bydlíte v Nazaretu. To nás trochu překvapilo. Zatím všichni, kdo něco věděli, byli z Betléma. Zatím jsme se dozvěděli, že tam svítí kometa, že se tam narodilo mimino a že tam pobíhají a prozpěvují andělé. Jakou informaci máte pro nás Vy?
Myšák: Jasně chápu, že se divíte, co vám mám co říct, když bydlím až v Nazaretu. Jenomže tam to všechno začalo.
Opravdu? A co tam začalo? To nechápu.
Myšák: Ti dva dvounožci, Marie s Josefem, přišli do Betléma právě z Nazareta, tam totiž bydlí.
A proč tedy nejsou o Vánocích doma, jako každý normální člověk? Co dělají v Betlémě? To tam jeli na dovolenou?
Myšák: Ne, oni by třeba doma rádi zůstali. Právě si postavili nový barák. Ale když on císař nařídil sčítání lidu a že se každý musí přihlásit tam, odkud pochází jeho rodina. Inu, tak jim nezbylo nic jiného, než se vydat na dlouhou cestu do Betléma – z tama pocházeli Josefovi předci.
Aha, tak teď už to chápu. A co se tedy stalo předtím v Nazaretu?
Myšák: To bylo už na jaře, před 9ti měsíci. Tehdy byla Marie doma sama a uklízela. Já jsem se shovával pod postelí, aby mě nezahlídla a zase nehonila s koštětem. V tom se uprostřed kuchyně z ničeho nic objevil anděl. Marie se ho lekla – bál jsem se, že to s ní sekne, jak zbělela hrůzou. Ten anděl povídal, že prý se jmenuje Gabriel a má pro ni zprávu od Boha. Pak tam něco vykládal, že je vyvolená, skládal jí jednu poklonu za druhou a nakonec řekl, že porodí syna, který se stane králem, připadne mu Davidův trůn. A pak ještě říkal, že mu budou říkat Syn Nejvyššího. Musím říct, že jsem to poslouchal s otevřenou pusou. Marie, že by měla mít mimčo! A že by z něj měl vyrůst někdo takový! Těžko uvěřit! Ale po tom všem, co jste mi zde už řekli, tomu začínám věřit.
Týýý jo. Pane Myšáku, děkujeme za to, že jste se s námi podělil o svůj zážitek. Teď nám to pomalu začíná být jasné. Děti, chceme se ještě něco zeptat? … … … Ne? Tak se s panem Myšákem rozloučíme: Nashledanou, pane Myšáku, mějte se dobře.
Takže, co jsme zjistili? Co můžeme odpovědět těm vědcům, nebo mudrcům, jak se dřív říkalo? Mají se vydat na cestu? – Betlém, mimino, andělé, kometa…
Napíšeme jim odpověď.....
Kdysi dávno se v Betlémě stalo cosi jedinečného. Bůh se rozhodl, že vstoupí do našeho světa. Udělal to docela nenápadně – jako miminko. Udělal to proto, že nás lidi nade vše miluje. Poslal nám Ježíše jako našeho zachránce. Od tohoto okamžiku už nic není jako dřív. Všechno se změní, když přijde Bůh. A je jedno, jestli přijde jako malé zranitelné dítko nebo s hromy a blesky. I když to první je nám opravdu milejší. Tehdy, když se Ježíš narodil, Maria nesehnala žádné místo v hotelu. Musela vzít za vděk tím, co bylo. Nezbylo jí, než komplet změnit své plány. Rozhodně si to takto nepředstavovala. Ale Bůh přesto přišel do našeho světa. A už tu zůstal. Prožívá s námi každý den.