Hle, přichází k tobě tvůj král… Přijíždí v koloně jak prezident na jaře do našich krajů. Nejprve jedou policejní motorky. Všichni pryč z cesty! Pak jedou policejní auta a bodyguardi. A potom obrněná prezidentská, vlastně královská limuzína. A není jenom jedna. Je jich víc. Kvůli bezpečnosti nesmí být jasné, ve které z nich král sedí. Co kdyby mu chtěl někdo ublížit! Co kdyby chtěl někdo spáchat atentát! Následují další policejní auta a motorky. Na střechách kolem se to hemží ostřelovači. Bezpečnost nade vše! Jízdu kolony doprovází strach. O kus dál před palácem už leží natažený červený koberec. Všude zátarasy. Jen aby se nikdo nepovolaný nepřiblížil. Prostý lid je třeba držet dostatečně daleko. Tak je to přeci pokaždé, když panovník někam přijíždí. Jeho bezpečnost je nadevše. A paranoia jenom kvete.
Hle, přichází k tobě tvůj král… Jen to ne! Prosím, jen ať mi žádný král neleze do obyváku! Opravdu ho tam nepotřebuji – a ani premiéra nebo synodního seniora. My dospělí jsme během svého života přišli o všechny iluze. Hlavně se držet dál od těch nejvyšších. Ale děti to vidí jinak. Když se řekne král, zaradují se. Představí si někoho s korunou na hlavě. Bez ní by to přeci nebyl král, ne?! A ještě musí mít dlouhý plášť. A možná ještě dlouhé bílé vousy. Toho musíme určitě pustit domů! A přijede v kočáře nebo na koni? Vědí jistě, že nepřijede v Rolls Roycu či jiné limuzíně. Přijede s ním jeho služebnictvo? Ne, prý přijede sám. Co dál? Když už ho pozvu domů, mám mu uvařit kafe? A o čem si má normální člověk povídat s králem? Co když v rozčilení ze sebe nevydám ani hlásku? A vůbec, je ten král dobrý nebo zlý?
Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. Je to absurdní představa! Žádné limuzíny, žádní krásní hřebci. Jenom paličatý osel. Navíc se o 400 let později Zachariášovo proroctví stane skutečností. Ježíš nechá ukrást, tedy zkonfiskovat osla – že prý: Pán jej potřebuje. Ta drzost mu projde, tak vjede do Jeruzaléma na oslátku. Místo červeného koberce bude na zemi ležet puzzle z plášťů a palmových větviček. Nikde žádná ochranka. Kdokoli může přijít až k němu, pozdravit se s ním, dotknout se jej. Svatý blázen. Nějak se mi tato představa líbíc než mocný král s paranoidní ochrankou, která v každém přiblíživším se člověku vidí potencionální ohrožení. Tohoto krále se nebojím. Už na tom oslovi se ukazuje, že zde nepůjdede o nějaké násilné převzetí moci. Nepůjde o revoluci, která bude stát mnoho životů. Tento král nejde přes mrtvoly. On jde přes pláště. Neřinčí zbraněmi, že nám přinese mír. Jeho politický program vypadá asi takto: všechny zbraně budou roztaveny, zajatí budou propuštěni, uprchlíci najdou nový domov, hladoví budou nasyceni a ve světě bude vládnout už jen spravedlnost. Zní to krásně, ale věříme tomu? Stojíme pevně nohama na zemi, máme svou životní zkušenost. Tolikrát už jsme se přeci spálili. Věříme, že se Zachariášovo proroctví splní zrovna o Vánocích 2023? Věříme, že Ježíš přijde a přinese s sebou mír, pokoj se vším všudy, co k němu patří? Věříme, že proběhne ona Boží revoluce v našem světě zrovna letos?
Hle přichází k tobě tvůj král… Je advent. Čas naděje. Čas čekání na Jeho příchod. Myslíme na to, že svět musí být lepší. Doufáme v mír na Ukrajině, v Izraeli a Palestině. Chceme sociální smír v naší zemi. Doufáme v to, že žádná klimatická katastrofa nepřijde, že se najde nějaké bezbolestné řešení problémů. Doufáme, že ti nahoře vše nějak vyřeší. A do toho vjíždí do Jeruzaléma Ježíš. Říká nám: Ta změna nepřijde až někdy, ta přijde hned teď. Nepřinesou ji králové ani vlády, ona začne u vás. Boží království začne tady – u tebe, u mne. Nejde čekat, až ten druhý něco udělá. Musíme začít každý sám u sebe. Boží království začíná teď a tady mezi námi. Ježíš mezi námi staví mosty. Staví mosty mezi lidmi ze všech sociálních vrstev, mezi lidmi nejrůznějšího původu. Zve trpící, i ty, kdo stojí na okraji, s nimiž nikdo nechce mít co do činění. Ukazuje nám, že máme milovat nejenom své přátele, ale také nepřátele. Ježíš nám ukazuje, jak se svět začíná proměňovat už v tomto okamžiku a na tomto místě. A na znamení toho vjíždí do Jeruzaléma na oslovi. Nemusíme na něj čekat. Král pokoje už je mezi námi. Kdo se přidá k Jeho průvodu, bude mít poddíl na Božím královstí.
Hle přichází k tobě tvůj král… Když prorok Zachariáš psal své vidění, měl nejspíš před očima krále Alexandra Makedonského a jeho koně Bucephala. Koně na jehož hřbetu Alexandr vítězně trůnil od Řecka až po Hindukuš. Nyní však mluví o oslovi. O zvířátku, které měla kde která chudá rodina, na němž jezdil každý druhý malý kluk. Ježíš, ten potulný kazatel, přijíždí na oslovi. Král pokoje přijíždí na oslovi. Dav volá: Hosiana! Prosí o pomoc toho, který přichází. Prosí o pomoc pro toho, který přichází. Je chudý. Jede na oslovi. S tím žádnou bitvu nevyhraje – ale pokoj ano. Ježíš všechno staví na hlavu. Pomalu se probouzí naděje. Naděje, která není z tohoto světa. Naděje, která říká, že jednou bude všechno jinak. Přijde pokoj, právo, mír. Že přijde spása.
Dnes ještě v našem světě panuje nepokoj. Různí Alexandrové se stále ještě snaží získat moc nad lidmi a území jiných států. Jenom nejedou na koni. Místo něj mají dnes tanky, bomby, rakety a drony, které ničí města a vesnice. Lidé se musejí dát na útěk a hledají, kde by byli v bezpečí. Po pokoji není na první adventní neděli 2023 ani vidu ani slechu. Možná by neškodilo takové malé adventní cvičení: prosit Boha, aby otevřel naše oči pro Krále pokoje na oslátku, aby ten obraz pro nás učinil živým. Aby skrze nás pro něj vytvořil prostor ve světě. Aby tak mohl začít vznikat přátelský a pokojný svět, v němž budou bořeny hradby. Aby mohl začít vznikat svět, v němž krize spojují místo, aby rozdělovaly.
Království pokoje již od okamžiku narození Ježíše v Betlémě proniká do našeho světa. A my i tento advent očekáváme jeho naplnění. Žijeme v naději, že jednou bude vše jinak. Že přijde pokoj, spravedlnost a spása. Do té doby je to na nás, abychom svým jednáním a slovy vnášeli do světa pokoj a dávali druhým poznat velikost Boží lásky. Abychom tak činili den po dni. Abychom tak činili na tom místě, kam nás Pán postaví. Amen.