Kázání:Lk 11,5-13

14. května 2023
Kázání
14. května 2023 - Kázání:Lk 11,5-13

Kázání:Lk 11,5-13

Milé Sestry, milí Bratří,
Představte si, že je hluboká noc. Spíte ve své posteli. Něco pěkného se vám zdá. A najednou rány
jako z děla. Buch. Buch. Buch. A do toho zvoní zvonek na dveřích jako na poplach. Vyděsíte se k smrti.
Hoří? Jsou to zloději? Co se stalo? Hle, on to soused. Ten se snad zbláznil – takový kravál uprostřed noci!
Prý mu přišla nečekaná návštěva a potřebuje pro ni něco k jídlu. Jsme na Blízkém Východě před dvěma
tisíci lety – nemůžeme ho poslat do nejbližší vietmnamské večerky. Nezbývá, než chtě nechtě probudit i
ještě ty poslední členy rodiny, co zatím spí a prohrabat kuchyň. Náš dům nemá víc než jednu dvě
místnosti, tolik práce to zas nebude. Paní domu tu někde určitě má nějaké zásoby. Se sousedy je třeba si
pomáhat. A nedát nečekanému hostu najíst, to by byla ostuda.
Ten soused hledal, kdo by mu mohl pomoci, klepal, tloukl na dveře, prosil. A přesně tak nám Ježíš
radí se stavět k modlitbě. Dělal to tak již Mojžíš, jak jsme slyšeli v prvním čtení. Skoro bych řekla, že
Boha tak trochu vydíral – ale dosáhl svého. Naše modlitby jsou, stejně jako ta Mojžíšova, plné proseb.
Díky a chvála obvykle berou za své. Jak se tedy modlit? Když čtu tento oddíl, hledám v něm návod, jak to
dělat. Něco tam najdu. Co tam ale chybí, je návod na modlitbu snadno a rychle. Návod, jak získat to, oč
žádám. Nebo: co to znamená, když nedostanu to, oč žádám. Místo toho mi tu evangelista předkládá
příběhy o mezilidských vztazích. Až při druhém čtení mi dojde, že na tom něco je. S ostatními lidmi jsem
schopna vycházet, když spolu mluvíme, nasloucháme si, přemýšlíme o pozici toho druhého. Proč by to s
Bohem mělo fungovat jinak? Vždyť Bůh je jako přítel. Je na něj spolehnutí. Ve dne v noci je ochoten mi
pomoci. Je jako otec, který dá svému dítěti najíst, dá mu, co potřebuje.
Ježíš nás nabádá, abychom se modlili, že potom dostaneme, oč žádáme. Naše zkušenost je však
mnohdy jiná. Uvědomujeme si, že Bůh není žádný automat, kde zmáčknu tlačítko a něco se stane. Bůh
není žádný počítač, kde stačí zadat správné heslo a hotovo. Nikdo z nás neví, jak přesně Bůh funguje.
Nikdo z nás neví, proč se dějí věci, které se nám nezdají být v souladu s Božím plánem. Nikdo z nás
dokonce ani nemůže dokázat, že Bůh skutečně existuje, že poslouchá naše modlitby. Můžeme jenom
věřit. Odevzdat svůj život do Božích rukou. Do rukou toho Boha, kterého nám popisuje Starý a Nový
zákon. Do rukou Boha, k němuž se modlil i Ježíš. Mluvit s Bohem.
Ne vždy se splní to, oč prosíme. Někdy si pak člověk říká, že se možná málo modlil, nebyl dost
pokorný nebo zvolil špatná slova. Je snazší hledat vinu jinde, než přijmout, že modlitba není kouzelná
formule, jíž bude provedeno kouzlo. To už by nám chyběla jenom ta kouzelnická hůlka a klobouk a jsme
v cirkuse. Bůh není mašinka na plnění našich přání. Ale také není někým, koho bychom museli přetahovat
na svou stranu. Nemusíme se snažit si jej dobře naladit, aby nás vůbec vyslechl. Nemusíme mu přinášet
žádné oběti. On se k nám obrací ze své lásky. V Ježíši nám ukázal, jak moc mu na nás lidech záleží. On ví
moc dobře, jak se cítíme, když nás svírá strach a starosti. Ví i jaké je umírání a smrt. Je mu jedno, zda se
modlíme Otčenáš, slova žalmu nebo zda je naše modlitba plná stížností a pochybností. On ví, že jsme to
my, kdo modlitbu potřebuje. Můžeme skuhrat, stěžovat si, vysypat mu celé své srdce. Bůh to vydrží. A
nejenom to – on bude celou dobu stát při nás.
K tomu dostáváme od Ježíše zaslíbení: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a
bude vám otevřeno. Vlastně mi to říká: Buď odvážná, hledej nové cesty. Možná hledej jinde, než doposud.
Nové cesty nejsou vůbec špatné. A ty dveře, co byly stále zavřené, ty se třeba otevřou, když to zkusíš ještě
jednou. A když ne, tak jsou ještě jiné dveře, jiné možnosti, které se objeví. Hlavně to nevzdávej! Buď jako
ten člověk, který v noci probudil svého přítele. Bušil mu na dveře tak dlouho, dokud mu neotevřel a
nevyslechl ho. Nakonec dostal i to, co potřeboval. Z toho si vem příklad.
No, vypadá to tak trochu, že mně/nás Ježíš staví do role žebráka. To nám není moc příjemné.
Žebrák se v naší společnosti netěší dobrému jménu. Je to pro nás někdo, kdo nás otravuje, neudělá nic pro
to, aby se uživil a ještě vysává druhé. V Ježíšově době to bylo jiné. Bylo tam mnohem víc druhů žebráků.
A vlatně ani Ježíš a jeho učedníci nežili z peněz, které si sami vydělali. Oni žili z finanční a jiné podpory
druhých. Pro samé kázání a prokazování lásky bližním neměli čas na „pořádnou práci“. Proto znali z
vlastní zkušenosti, jak se to má s žebráním, s úpěnlivým prosením. Věděli, že to před Bohem není ostuda.
Věděli, že to, co v životě máme, jsme si sami nedali. Sami jsme si nedali život. Nevybrali jsme si, do jaké
rodiny se narodíme. Ani jakým jazykem budeme mluvit, v které zemi vyrosteme. Ani svou hodinu smrti

neurčujeme sami. Jsme jako žebráci. Vše dostáváme z Boží dlaně. Kdo prosí, dostane. Bůh ale ne vše
splní. Nelze ho donutit, aby nás poslouchal na slovo.
Možná jde o to, oč smíme prosit. Syn prosil otce o potraviny, o rybu a vejce. Platí tedy Ježíšovo
zaslíbení pro potřeby každodenního života? Myslím, že ne. Na Boha se můžeme obracet se vším, co
zaměstnává naši mysl. I na Ježíše se lidé obraceli s prosbami sahajícími od uzdravení až po nasycení
hladového žaludku. Proto i my můžeme přicházet s prosbami týkajícími se našeho osobního života, ale
také s otázkami světového míru či spravedlnosti. Jestli se splní to, oč budeme prosit, to nevím. Rozhodně
ale nějaká Boží odpověď přijde. Bůh se o nás stará a chce pro nás jenom dobré. Neučiní nic, co by nám
škodilo. Sesílá nám svého Ducha, aby nás vedl po té správné cestě. Sesílá nám svého Ducha, abychom
neztratili směr do Božího království. V jeho síle dokážeme prosit, hledat, tlouct a nalézat. S jeho pomocí
najdeme i ta správná slova pro modlitbu.
Pane, dej nám, prosíme, vytrvalost v modlitbách. Dej, ať to nevzdáváme při prvním pokusu, který nám
nevyjde. Uč nás přijímat, že naše přání nejsou pro Tebe rozkazem. Uč nás víc myslet na druhé než na své
dobro, na svoji spokojenost. Uč nás modlit se, tak jak je to Tobě milé. Sesílej nám svého svatého Ducha,
ať nás to naučí. Amen.